Kontakt |
| Mna K / EUR | Kok 0

Bible ladn, I.

  ke staen

autor: J. Scott Johnson (http://home.earthlink.net/~prof.sound/index.html ) byl mm hlavnm zdrojem informac pro tuto volnou interpretaci jeho mylenek na tma:

Jak pochopit a naladit bic soupravu

vod: Scott Johnson -mezi lidmi taky "Prof.Sound"
Pezdvku Prof.Sound dostal J. Scott Johnson od lid, kte jej znali a znali jeho nekonen sil, se kterm se vnoval problmm zvuku bubn a nazvuen bicch nstroj. Vyrostl v Chicagu a na bic nstroje zaal hrt ve 13- ti letech, ale u ve svch 17-ti letech si otevel sv prvn nahravac studio, kde se vnoval nahrvn rocku, progressive rocku i country. Zde se taky poznal a ml velmi ptelsk vztah s legendou jazzov ry Louisem Bellsonem.

V roce 1975 se pesthoval do Nashvillu, kde pro firmu "Harrisson systems" dil vrobu elektroniky pro nahrvac studia. Trvale se vnoval ozvuovn a navrhl a vytvoil sytmy veden napt pro sloit reprosystmy a monitorov cesty velkch P.A.systm. Dlouh leta se zabval problmy s ozvuovnm bic soupravy pi live produkcch, ale spolupracoval i s nespotem pednch nahrvacch studi. Hudebn prmysl opustil potkem 80.-tch let aby zaloil spolenost, kter je dnes povaovna za jednu z nejvysplejch v oblasti recyklace elektroniky a plast na svt. V roce 1988 se vrtil zpt k muzice, tentokrte vak ji nejde o profesionln angam, ale pro potebu zroit sv bohat zkuenosti a pedat je dalm lidem. Ve svm studiu se nadle zabv zejmna nahrvnm bicch nstroj pro Light Jazz a Country.

Pro jsem vlastn sepsal ne uved dky a nazval je: Bibl ladn bic soupravy ?

Jak snad vichni o sob nebo ze znalosti svch koleg vme, nen kad bubenk zrove znalcem na tmata konstrukce, materily, blny atd. tyto znalosti nejsou podmnkou pro to bt skvlm bubenkem, ale na druhou stranu, jak u to v ivot chod, kad vdomost pomh lovku v pochopen a posunu jeho dovednost a vdomost smrem vped. Pokusil jsem se sv mnohalet zkuenosti shrnout v tomto lnku a pedat vm tak svj pohled na tmata ladn, vbru blan a dalch vdomost z tto oblasti. Za svou mnohaletou hudebn kariru jsem se vcekrt setkal s mylnou interpretac pojm a dezinformacemi, kter se zejmna mezi mladmi a tud mn zkuenmi hri, ale vdvm mezi nma i spoustu matador, kterm jsou tyto dky ureny rovn.
Opravdu nen nutn st cel pojednn, zle jen na vs jakch zkuenost a dovednost jste ji v tomto oboru nabyli a objevte-li v tchto dcch nco novho a pounho je to v podku, budu mt urit dobr pocit, e jsem tyto dky nepsal zbyten.

m se budeme zabvat ?

Myslm, e je pln jedno jestli jste zatenci, nebo harcovnci s mnoha lety praxe za bic soupravou, petenm ne uvedench informac vm me dt za pravdu v tom, co u dvno znte, nebo vm poodkryje nov informace a pome vm rychleji se zorientovat v problematice, kter nen zcela jednoduch. Prosm jen o trplivost a trochu pemlen.

 

Tmata, kterm se budeme vnovat:

-blny, jejich zkladn vlastnosti, rozdly a vhodnost jejich pouit.
-jak dostat z bubnu zvuk, po kterm toume ?- hutn, pln, prrazn, oteven, zvoniv ?

-nco k vbru mikrofon a hracch a rezonannch blan.
-hledn zkladnho tnu bubnu ve vztahu k vce a barv tnu.

-konstrukce bubnu, jeho materil a jejich podl na vslednm zvuku.
-jak blny pout ?

-nco o pruinch a mechanismu strunku, co s ruivmi peslechy strunn.
-problm z nejvtch, mal bubnek - snare drum, co s jeho zvukem a ladnm.

-noty ukryt v bubnu, intervaly, ladic frekvence.
-velk buben - bass drum, jak blny, tlumit, netlumit, dlat dry do rez.blny atd.

-jak jsou dleit obrue a nco kolem nich.
-pozor dleit - lon hrany pro blny, jejich hly a vliv na vsledn zvuk bubnu.

Nkolik zkladnch technickch informac :

1. - interval - rozdl vky tnu mezi jednotlivmi bubny je velice dleitm prvkem pro sprvn naladn cel soupravy, rozmr samotnho bubnu - jeho prmr a vka je pak zkladnm parametrem pro ladn, piem prmr bubnu m daleko zsadnj vliv na vku tnu ne hloubka korpusu.

2. - velmi dobe si zapamatujte, e i velmi mal oten ladcm klem m vrazn vliv na vku tnu, v zvislosti na tuhosti rfku. (logicky nejvce je to znt u odlvanch Die Cast rfk, kter maj znanou tuhost) pi ladn rezonann blny je citliv zachzen s ladicm klem jet vce na mst, nebo tato blna ovlivuje vku tnu vce, ne blna hrac.

3. - aby to nebylo jednoduch, je teba si dobe uvdomit, e jinak ladme soupravu ve zkuebn, jinak ve studiu a zase trochu jinak na koncert, jde v kostce o tyto zkladn principy. Nalate si nstroj tak, jak se vm to nejvce lb, nechte-li vak soupravu dlouze rezonovat s vysokm peznvnm, bute si jist, e vs zvuka poene, takovto zvuk je velkm prostoru nsoben a ovlivovn ostatnmi nstroji a vsledkem me bt rozmazan, nejasn zvuk s mnoha odrazy, kter se nebude lbit ani zvukai, ani poslucham. Z tchto dvod upednostujeme pi hran ve vtch prostorch osazen dvojvrstvmi blnami, kter jsou tlumenj a mte nad jejich ladnm snaz kontrolu. Pamatujte taky, e v prostorch s velkm dozvukem, haly, sly atd. je velice vhodn zjednoduit svj hern projev tak, aby jednotliv dery nesplvaly v nepjemn hukot, kterm opt nikoho nepotme. Uznvm, e pro aplikaci tchto pravidel je nutn urit dvka zkuenost.

4. - vyzkouejte si rzn polohy pi ustavovn mikrofon, u mal rozdl v umstn me pinst velk rozdl ve zvuku. (pkladn umstn blzko rfku vm zbyten zdrazn peznn a vysok tny, piem mrn posunut ke stedu bubnu dramaticky zmn jeho penen zvuk)

5. - pamatujte na dal pouku, co se vm zd za soupravou jako skvl, nemus jet v prostoru - slu, klubu vyznt dokonale, souprava me znt z pohledu posluchae o poznn he, ani by jste si to sedc za n uvdomovali, nechte proto zahrt kolegu, nebo zrunjho spoluhre a bte si poslechnout svj nstroj z nkolika mst v danm prostoru a poslechnte si nstroj i pi hran cel kapely, snad ukecte nkoho, kdo vs na chvli zastoup. Souprava naladn mrn v bude vdy prraznj oproti souprav naladn velmi nzko.

6. - nezoufejte, e vae souprava nezn tak, jako vaemu idolu z CD, zvuk nahrvky bv mnohonsobn upravovn elektronickou cestou do podoby atmosfry cel nahrvky a je v podstat nemon doshnout toho v amatrskch podmnkch.

7. - popisovan metody ladn funguj bez rozdl na vech bubnech.

8. - v nvaznosti na lnek o devu pipomnm, e levnj nemus bt nutn hor a stv se, e i u levnjch sad lze najt nstroj s vbornmi zvukovmi vlastnostmi. Napklad bubny vyroben z bezov, nebo bukov peklky s klasickmi rfky vm mou dt daleko lep pocit ze hry, ne javorov s litmi rfky.

9. - ventilan otvor v bubnu, nen teba peceovat jeho dleitost, jde o bn prvek slouc k vyrovnn atmosfrickho tlaku uvnit a vn bubnu, taky slou k odvtrn vlhkosti naskl do devnho korpusu - jeho podl na tvorb, nebo ovlivnn zvuku je naprosto minimln a zanedbateln.

10. - pozor - velmi dleit, (pohov) poda-li se vm hned napoprv nathnout blny tk, e je pethnete, se v pravdpodobnost u nikdy nedoshnete hutnho zvuku bubnu, protoe peenu-li to, blna vm bude na bubnu "plandat" a ztrat prunost nutnou pro vytvoen rezonance penejc se do tla bubnu.

Zkladn informace pro technologii ladn.

1. - vrchn - hrac blna nm kontroluje attack a zvonivost, zatmco rezonann blna nm kontroluje dozvuk, pezvuky a ovlivuje barvu tnu. Z toho vyplv, e poslucha, zvlt je-li usazen pod pdiem, tedy ne ne stoj souprava, sly pedevm zvuk spodnch blan oproti tomu hr za soupravou sly vce zvuk hornch - hracch blan - tato skutenost se smv tehdy, je-li nstroj nazvuen a mikrofony snmaj zvuk horn blny.

2. - z kadho deru do blny bubnu je nejpatrnj attack a vka tnu, kter buben vyprodukuje, dozvuk bubnu se ztrc s pibvajc vzdlenosti a akustickm prostorem, dozvuk je pitom zkladn informac pro vlastn prosazen se bubnu mezi ostatnmi nstroji i zahuhlan buben se zane vce prosazovat bude-li spodn blna produkovat vy frekvence a del dozvuk.

3. - umstte-li buben na mkkou podloku (nap.koberec) a velmi zlehka do nj uknete, mli by jste uslyet dky utlumen dozvuk a rezonanc tzv. bod jasnosti zkouenho bubnu.

4. - zkladn tn blny (jakkoliv), kterou bychom rdi pouili na n buben zjistme nejlpe tak, e nathneme na ob strany bubnu stejn blny. Dky vlastnostem polymer, se kterch jsou blny vyrobeny doclme piblin stejnch vibrac, kter nm pomohou odstranit fzov posuvy, kter mohou mt za nsledek tzv. mrtv zvuk

5. - bhem samotnho ladn se budeme vlivem oten ladicch roub a zvyovn napt vlastn blny pohybovat v znch produkujcch "st- sladn" tny, pes zny fzovho ruen tzv."Dopplerova efektu"

Dopplerv efekt :

Pohybuj-li se vi sob zdroj vlnn a pozorovatel, pak pi vzjemnm pibliovn je frekvence pijmanho vlnn vy a pi vzjemnm oddalovn naopak ni. Dopplerv efekt byl formulovn v roce 1842 Christianem Dopplerem (1803 - 1853) na Vysok kole technick v Praze.

m vt je rozdl v tlouce (ale i vze) obou protilehlch blan a mry jejich napt, tm je tento efekt patrnj. K tomuto efektu dochz pi kadm deru do blny, kdy vlivem deru dochz k prohnut blny a rozpohybovn vzduchov vlny uvnit bubnu.

6. - jde-li buben patn naladit, me to mt nkolik pin, prvnm je petaenm blny (o tom u byla e ve),nerovnomrnm utaenm ladcch roub nebo nerovnost lon hrany bubnu, ppadn deformovanou obru. (nelze vylouit ani blnu neodpovdajc vrobn norm)

7. - zpravidla se jako rezonann blny pouvaj jednovrstv modely, ale existuj i vjimky.

8. - lakovan blny (coated) jsou zvukov teplej a plnj, r blny (clear), jsou vyrbny bez dodatenho lakovn pak produkuj tn jasnj, ist zvuk, kter je zpsoben tm, e blna nen zatena vhou vrstvy laku. (naopak pi he metlikami je vrstva laku nutnost, protoe se drtky metliek zachytvaj o nerovnosti lakovan vrstvy). Existuj rovn blny ern barvy (Ebony) kde je rozdlnost zvuku zpsobena pedevm jinm materilem. I nejten ern blna je zvukov o nco tlust a temnj n jej ir protjek.

9. - te u znme teorii jak ladit, ale nezapomete, e nejme schopni ovlivnit zkladn tn a barvu zvuku vaeho bubnu, ten je dn materilem a konstrukc. Pouit blna pouze ovlivn pirozen charakter bubnu. Vaim kolem je nalzt pi ladn ten " zkladn " tn ladnho bubnu a dokzat zvraznit, nebo potlait charakter zvuku, kter je schopen v buben vyprodukovat.

10. - dalm dleitm krokem je uvdomit si, e zabarven a vka tnu jsou dv odlin vci - zabarven uruje jasnost a jemnost tnu,(tu me ovlivnit zvolen typ blny) vka tnu je dan vaim bubnem. Z toho vyplv, e najdeme-li nezvunj msto naeho bubnu, jsme schopni provst jeho ladn nahoru, nebo dol pouze v uritm rozsahu (nap.12" buben me znt v rozmez not "G" a "D", ale nejlpe bude rezonovat na not "A". "A " je tedy jeho zkladnm tnem)

11. - jednm z nejdleitjch krok pi ladn je sprvn uloen blny, pi jej prvnm nasazovn je nezbytn nutn jej dokonal pilehnut k lonm okrajm bubnu. Nenasadte-li ji sprvn a neprovedete-li jej dokonal pilnut a vycentrovn, nebude blna sprvn vibrovat a bude se "brnit" naladn.

12. - lon hrany kadho bubnu jsou velmi dleit, proto by nemly bt nijak pokozeny, jsou-li tyto hrany rovn, ist a pod sprvnm hlem (pozor nzory na tento hel jsou rzn, vce dle), je velmi pravdpodobn, e vm budou hrt i tzv. lacin bubny no a pesn naopak, super bubny se "zmrenmi" hranami hrt nebudou.

Zkladn konstrukn pedpoklady :

Pro rozhodnut jakmi blnami osadme svj set si shrme nkolik zsad, kter ovlivn v vsledn zvuk.

1. -pamatujte m drsnj je vnitn povrch bubnu, tm vce pohlcuje odrazy a buben je mn rezonantn.

2. -ten korpusy zcela logicky snadnji rezonuj, jejich hmotnost je ni a tud nchylnj k vibracm.

3.-m ostej "lon hrany" tm buben vt dozvuk a rezonanci.

4. -obecn plat, m mn vnitnch pekek (a plat to i pro zpevujc prstence) tm bude buben hrt otevenji a bude mt ochotu vce rezonovat. Pochopiteln to mus platit i obrcen, proto bubny se zpevujcm prstenci maj obecn krat dozvuk a o nco mn basovch frekvenc, zpevujc prstenec do jist mry doke oznout i vy kmitoty. Otzkou ovem zstv, jestli je tento handycap tak vrazn a omezujc.

5.-zabarven vlastnho zvuku bubnu je dno pouitm materilem a tloukou stny bubnu. O vlastnostech pouvanch materilu se vce dotete v lnku "Devo pro vrobu bicch nstroj"

lon hrany:

Vtinou opomjen, ale o to dleitj sti bubnu jsou u dve zmnn lon hrany, pitom jde o okraj bubnu na jeho hran je uloena membrna - blna, kter podobn jako pst vibruje a ve znan me ovlivuje schopnost rezonance blny a bubnu jako soustavy.

Kontrolou tchto hran meme pedem pedpovdt, zda bude vae souprava laditeln a bude mt schopnost penet rezonanci blan do korpus, naleznete-li soupravu, kter dle vaich vdomost nespluje tyto kritria, dobe zvate jej koupi, protoe zde existuje vysok pravdpodobnost toho, e ani vmna blan tuto soupravu nerozezn.

Zejmna bubny se starm datem vroby byly vyrbny pouze s jednostrannm - vnitnm zkosenm hran pod hly v rozmez 35 a 60o na venkovn stran bubnu bvaj hrany vtinou pouze zaobleny, ne zkoseny, co pin problmy pedevm ve chvli, kdy pouijeme by u mrn deformovan rfek, v uloen blan pak nezbv dn vle a dochz ke kolizi vibrac. Typickm zvukem pro takto vyroben lon hrany je tzv." uchnut ", kdy blna zastav svou vibraci tm okamit. Novji jsou preferovny oboustrann hly 45 st. s malm polomrem zaoblen, tm je rezonance blny v podstat neomezen a zmnou blan meme dojt ke kenmu vsledku.

Trocha matematiky: alfou a omegou nen ani tak hel seznut hrany, ale plocha rozdl mezi obma zkosenmi - tedy venkovnm a vnitnm hlem.

Pedstavme si, m-li lon hrana polomr zaoblen 1/32" (cca,0,8mm) styn plocha u 12" TT je 1,17 " 2, (= 29,7mm2) co obrazn eeno pedstavuje zhruba plochu prvnho lnku naeho ukazovku. Polote-li tento lnek na povrch blny, dokete si urit pedstavit jak tato plocha doke ovlivnit vibraci blny. Odbornci tvrd, e tyto rozdly ve stynch plochch velmi vrazn ovlivuj zvuk bubnu. hly zkosen u takovto vliv nemaj i kdy vtina malch bubnk je frzovna pod hlem 35o a tm se snz doshne vy kontaktn plochy k penosu vt rezonance do tla bubnku, jeho korpus nem takovou hloubku jako tom. Z uvedenho vyplv, e ostej hrany nemus bt nutn lep, velmi zle na tom, jak vlastn zvuk poadujeme.

Provedete-li na mou radu kontrolu lonch hran a zjistte nedostatky, nemli by jste se samotni poutt do oprav a prav, tyto prce pece jen vyaduj nstrojov vybaven a zkuenosti, kter je lpe penechat profesionlovi. (tm by mohl bt kad zodpovdn truhl vybaven spodn frzou)

Prmr korpusu versus jeho hloubka.

Zcela logicky vzato - prmr bubnu m zsadn vliv na hloubku tnu, kdeto hloubka korpusu ovlivuje pedevm hlasitost bubnu, jeho rezonanci na "zkladnm tnu". Z tohoto vzorce vyplv, e tn niho korpusu bude mn vbun, ale vce artikulovan. (korpus disponuje men vyzaovac plochou) Naproti tomu je vzdlenost hrac a rezonann blny krat co dv blnm rychlej reakci, tento pomr me vce vyhovovat hrm s jemnjm stylem hran.

Opt trochu matematiky: basov buben o prmru 22" (cca 56 cm) a hloubce 16" (cca 41 cm) = 7 131cm2 pidme-li 2" na hloubku 18" je povrch bubnu zvten na 8022cm2 co pedstavuje nrst rezonann plochy o 12%. Pro ilustraci u TT 10" dlaj 2" na hloubku u 22% naven rezonann plochy. Vsledkem je fakt, e hlub korpusy jsou schopny vyprodukovat hlub a teplej zvuk.

Co se tk vlastnho prmru bubnu, jeho tnovho rozsahu, ten je jak u vme dn a tak nm zbv pemlet nad ladnm a dalmi poadavky na vsledn zvuk, ale to ve probereme v kapitolch Monosti ladn do not a interval a Rozmry bubn ve vztahu k intervalm.

Obrue - plechov, devn, odlvan.

- ve svtovm standartu se vyrb nkolik zkladnch druh obru - 1 x ohban, 2 x ohban, 3 x ohban (o sle 1,6 mm, 2 mm, 2,3 mm), odlvan "Die Cast" (odlvaj se nap. ze slitin niklu, hlinku) a samozejm devn obrue lepen, nebo soustruen.

- zcela ve smyslu logiky jsou pevn rfky,tedy nap. 3 x ohban a ze silnjch materil, nebo odlvan obrue pevnj a poskytuj tak bubnu stabilnj ladn a velmi usnaduj odbourvn sloitch pezvuk. Naopak u bubn mench prmr mohou zejmna pomrn tk odlvan obrue omezovat schopnost vlastn rezonance korpus.

- 3 x ohban rfky bvaj vyrbny rovn z rznch materil (elezo, hlinkov a niklov slitiny, mosazn a mdn slitiny), kter dokou ovlivovat zvuk bubnu, nap. hlinkov maj vy tn oproti kovovm a s mosaznmi je buben vce muzikln a dokou zvraznit peznvn vysokch tn. (tchto vlastnost se nejvce vyuv pi osazovn malch bubnk, kde je poadovna obrovsk paleta zvukovch rozdl. I pesto, e dnes jsou tm u vech TOP model pouvny obrue "Die Cast", tedy odlvan, spousta bubenk dv pednost 3 x ohbanm obrum o sle 2,3 mm, ty toti maj dostatenou pevnost a ponechvaj bubnu vce plnjho a velejho tnu.

- devn obrue jsou odpradvna pouvny na bubny o vtch prmrech. Lepen devn obrue jsou svazky dh, jejich pevnost-tuhost je odvisl od potu vrstev. I zde je na mst aby byla obru tuh a dokzala tak udret ladn, materily jsou rzn, ale vtinou koresponduj s materilem pouitm na korpusy dan soupravy. U bubn mench prmr se pouvaj rovn devn obrue vyrbn technologii soustruenm, kdy se pouvaj opt rzn, zejmna tvrd deviny, kter ovlivuj zvuk bubnu podobn, jako to je u kovovch rfk z rznch materil. Nejpatrnjch rozdl se dokme opt na malm bubnku, kde jsou tyto zvukov rozdly nejpatrnj a takov "rimshot" zn naprosto odlin, obru psob rovn jako dal rezontor a buben zn o nco jasnji.

- obrue mvaj rovn rzn poty ladcch roub, co opt ve smyslu logiky znamen, e men poet ladcch roub s sebou nese problm nerovnomrnho napnut blny a tm i mn schopnosti bubnu doshnout pesnjho ladn a odstrann tak nedoucch pezvuk, peslech, kter ovlivuj zvuk spe negativn.

- na druh stran se vak me stt, e dokonal obru (teba Die Cast) zpsob to, e na mn kvalitnm bubnu, nebo bubnu s pokozenmi lonmi hranami se bude chovat kontraproduktivn, co v praxi znamen, e obru udr blnu nad nerovnm lonm okrajem a zabrn ji tak rezonovat, co poznme podle tlumenjho zvuku.

Ladiky bubn.

Tyto pomcky bvaj vyrobeny na principu men napnut vlastn blny (tm tvrdomr), nebo na principu men kroutcho momentu ( odpor roubu v zvitu v zvislosti na sle vynaloen jeho utaen) Tyto technick pomcky vak narej na nkolik prachobyejnch problm jako jsou rozdly v kvalit vlastnch zvit, kdy nelze u takto jemnho zazen doclit toho, aby vechny rouby mly stejn odpor, nebo u zazen mcho napt blny vznikaj problmy u rozdlnho odporu napnan blny, zpsoben rznou slou vlastn blny zpsoben u pi vrob vlastn flie (Mylar) pouvan pro vrobu bubnovch blan. Tyto zazen nm ale nejvce pomohou, pi rychl vmn blny, kdy za pomoci zaznamenanch (nebo zapamatovanch) hodnot pomrn snadno a rychle vrtme buben do tm pvodnho ladn. Dal nespornou vhodou jsou statistick monosti zaznamenn rznch naladn, kter nm pomohou daleko vce pochopit vechny zkonitosti, o kterch si tady vyprvme.

Existuje vak zazen, kter daleko ped vechny tvrdomry a dal mie, tm jsou nae ui, kter dokou daleko pesnji odhadnout napnut blny a tn, kter je takto vyluzovn. Chce to jen pozorn pest rady obsaen v tomto pojednn a trochu praxe.

Kdy mnit blny ?

Mli bychom bt natolik soudn, e nemnme blnu a po jejm proraen. Jsou signly, kter nm napov, kdy je to s na blnou na povenou.

 

- zane-li nm z lakovan blny mizet vlastn lak, jsou zde ti monosti pro tomu tak je za 1. ladte pli vysoko a lak nem takovou prunost, aby se na podkladu udrel, za 2. hrajete velmi siln ( v tomto ppad je ivotnost kad blny pmo mrn sle deru bubenkem vyvinutm) a za 3. blna u m nco za sebou a vy si u jen matn vzpomnte, kdy jste ji na buben vlastn nathli.

- sundme-li blnu z bubnu a vidte, e je provisl, je zcela zejm, e je prost "vybouchan", mon u dvno ztratila svou elasticitu, prunost a tm i schopnost rezonance a tvorby tnu. Je nejvy as na vmnu !

- dalm dleitm signlem pro vmnu zejmna u dvouvrstvch blan je to, e pi pokusu o nzk ladn bude buben produkovat velmi zkreslen tny, ppadn rezonovat nepjemnm vrenm, znamen to, e blna je prost ji "vytahan" a opt ztratila svou schopnost rezonovat a vytvoit tak tn. (u dvouvrstvch blan se toto riziko zvtuje tm, e jednotliv vrstvy jsou z rzn silnho materilu, kter se pochopiteln roztahuje rozdln). Takovto blny meme pouvat dle, ale pouze od ladn, kter umon vrtit materilu poadovanou prunost - t.j. vy ladn.

- dleitm a ne pli oblbenm dvodem pro zmnu, nebo vmnu blan je zmna prostoru, ve kterm na soupravu hrajeme. Vdy muste mt na mysli to, co jsme si u ekli a to jsou ty vsledn zvuky-tny, kter se dostanou k posluchai. (nap. pro hran bez snmn potebujeme otevenou a velmi zvunou soupravu a naopak pi hran se snmnm mikrofony je nutnost mt soupravu vce zatlumenou s men slokou dozvuk)

- dalm pdnm dvodem pro vmnu blan je vae ochota experimentovat a hledat to "prav oechov".


Ladn.

Uloen blan na korpus bubnu - obecn pravidla ladn platn pro vechny rozmry.

Nsledujc procedury jsou platn pro veker rozmry a typy bubn. Velice doporuuji, aby jste sv prvn poznatky zskali na TT 12", na nm si vyzkouejte ne popsan procesy bez vlivu ladn ostatnch bubn v souprav a snze pak pochopte ona obecn pravidla, kter plat pro vechny bubny.

Ladn rezonann blny - zatek .......

Ped uloenm kad blny pedpokldm, e jste provili stav lonch hran, tak jak to bylo popsno ve. Taky pedpokldm, e jste etli, nebo vte jakou blnu pout aby jste se dostali co nejble zvuku, kter hledte.

- kompletn odstrate ob blny a to i tehdy, hodlte-li je pout znovu, pro snaz pochopen ladcch postup je to dleit a a pochopte schopnosti bubnu k relativn zmn tnu - co je v podstat rozsah ladn tohoto a kadho jinho bubnu, nebude u nutn sundvat ob blny. Dobe si zapamatujte, e v tomto kroku je n cl najt interval/moment, kdy n buben rezonuje-hraje nejlpe.

- je-li buben bez blan i obru, lehkm poklepnm na korpus zjistme, zdy jsou vechny rouby utaeny dobe, nebo zda nm uvnit mule nerezonuje mechanismus, kter dr zvitovou vloku. Je nutn tyto zdroje ruen naleznout a odstranit jejich pinu.

- polote buben hrac stranou, (t.j.stranou, na kterou budeme za chvli montovat hrac blnu smrem dol) na mkkou podloku (molitan,koberec apod.) a zalote rezonann blnu.

- mme zaloenou rezonann blnu, nasadme rouby a vdy 2 v protilehlch stranch zaneme spolen dotahovat do chvle, ne uctte jejich styk s obru. Dostaneme-li je do tto polohy, otome rouby o 1/4 otky zpt. (Utahujete li rouby rukou mte v prstech vdy vt citlivost ne v kli, take klem dotahujeme jen tehdy, nejdou-li rouby dothnou prsty.)

4-Lug Tuning6-Lug Tuning
8-Lug Tuning10-Lug Tuning

dodrujte kov dotahovn ladicch roub

- stejn jako pi zkladnm utaen roub dejte do protilehlch stran dvojici ladcch kl a velmi jemn a opatrn zante blnu dotahovat. Drte se pravidla, e utahujeme po 1/2 otkch a potejte si tak aby kad roub byl otoen celkem 3 x. kme tomu posazen blny, zvuk prozatm nehraje dnou roli.

- nadzvednte buben a lehce udete do nasazen blny, mla by produkovat ist, nezkreslen tn, bez vedlejch efekt, i dalch zdroj ruen. Objevuj-li se zdroje ruen je teba je odstranit, nezn-li blna ist, nebojte se ji jet cca o 1/2 otky pithnout.

- polome buben zpt na podloku a vezmte do ruky ladic kl a jeho hranou uhote jemn do blny v mst kadho ladcho roubu ve vzdlenosti cca 3 cm od okraje bubnu. Poslouchejte tn, kter se v tomto mst vytvo, zkontrolujte jeho vku u vech roub a pokuste se srovnat vku tn v danch mstech tak, aby byla co nejvce stejn.Vzhledem k tomu, e by jste mli zat ladit od nejniho tnu, mli by jste dodret pravidlo, e ladme t.j. utahujeme rouby, vdy jen nahoru, nikdy ne dol, t.j. pouze utahujeme a nikdy nepovolujeme rouby.

- mte-li rezonann blny od firmy REMO je nutn tento postup vcekrt zopakovat vdy pot, co celou plochou dlan zatlate blnu ve stedu bubnu, uslyte praskn, kter je zpsoben tm, e technologie vroby firmy REMO lep blny do lka kovov obrue a vznik tam nutnost stenho uvolnn blny na okrajch lepenho spoje. U blan jinch vrobc nap. Evans, Attack, Aquarian a dalch nen nutn toto provdt. Po nvratu blny do pvodn polohy je teba opt zkontrolovat vku ladn a ppadn rozdly sladit.

- dalm krokem je pizpsoben blny lonmu okraji, eho doshneme tm, e nechme buben cca 12 hodin v klidu aby se materil blny pizpsobil lon hran. Tento proces meme urychlit tm, e mrn nahejeme styn plochy za pomoc bnho fnu.

Moc vs prosm, bute velmi opatrn, rezonann, ale i hrac blny jsou z pomrn tenk plastick hmoty, kter u pi mrn zvten teplot trvale mn svj tvar, z eho vyplv, e peenete-li nahvn by jen trochu blna povol ve sv struktue a d vm jednoznan "sbohem".

Netroufnete-li si, nechte radji buben odstt.(pro 12" buben je vzorec: 2 a 3 x objete fnem po obvodu bubnu ve vzdlenosti cca 6 cm od blny,co by u zmnnho bubnu mlo trvat cca 8 vtein, budete-li usazovat hrac, dvouvrstvou, nahvn bude o nco del) Zkuenosti hovo jednoznan, usazen blna se lad snze ne neusazen.

- mme-li blnu usazenou - je lhostejno, kter zpsob pouijete, zvolte opan proces a opt dvma kli v protilehlch stranch blnu povolte do bodu, kdy pestane rezonovat.

- upevnte buben na stojan a zante opt znovu dotahovat protilehl rouby dvma kli a to tak jemn jak to jenom pjde, otejte o 1/4 otky, ale mete bt klidn i jemnj a otejte jen o 1/8 i 1/16 otky a to proto, e citliv hledme " nejni bod", kdy blna zane hrt ist, hlubok tn. Doshneme-li ho napoprv ve je O.K. a jdeme k dalmu kroku. (problm vznik tehdy, nepoda-li se nm doshnou istho hlubokho tnu, zde me bt vce pin - patn lon okraj, neusazen blna apod.) Meme cel proces od povolen zopakovat, i vcekrt, nepoda-li se nm doclit onoho tnu, odlote radji buben stranou, nechte blnu napnutou a vrate se k tomuto procesu teba ztra, asto se mi stalo, e problmy pes noc prost zmizely, nevm pro, ale je to tak.

Ladn hrac blny.

- sundejte buben ze stojanu a polote jej usazenou rezonann blnou na mkkou podloku, stejnm postupem jakm jsme usazovali rezonann blnu usadme i blnu hrac. (pamatujte na blny REMO, mus se uvolnit pilepen okraje, bude v nich praskat)

- stejn jako u rez.blny povolme blnu do ztrty rezonance. (opt dva kle v protilehlch polohch) povolujeme a do bodu ztrty rezonance.

 

Psmov ladn.

Psmov ladn je proces, kdy budeme rovnomrn pitahovat ladc rouby hrac blny (opt stejnm stle se opakujcm zpsobem dvou kl v protilehlch stranch) Otme rouby po max.1/4 otek (ale i mn), prostdme vechny rouby po celm obvodu a udeme do stedu blny, pot zkontrolujeme vku ladn po obvodu a doladme rozdly na stejnou vku tnu. Obecn plat zsada, e postupn budeme prochzet psmy - znami, kdy se buben jakoby tnov oteve a zase uzave, ve vtin ppad nachzme 2 psma, ve kterch buben "zn" - slyiteln z nj slyme harmonick tn, dle u blna zane zvonit a peznvat, vka tnu se sice stle bude zvedat, ale nebude u to v podstat "tn", ale jen der bez prostoru. Dostaneme-li se a do tohoto stdia, bude lep blnu znovu povolit o cca 1/4-1/2 otky a zat znovu. Pozor i tady pod plat nutnost sladn -t.j. vzjemn vka tn po obvod bubnu.

-budete-li chtt ladn vy ne jakho jste prv doshli, pithnte rezonann blnu - kad roub tak o 1/8 - 1/4, vrate se k hrac bln a udlejte dal utaen o 1/8-1/4 otky.

-jestlie budeme postupn mnit vku ladn podle tohoto nvodu urit narazme na ve ji popsan "Dopplerv efekt", co v praxi znamen, e se vka tnu po deru bude sniovat. Znamen to, e jsme jet nedoshli stejn vky tnu jak je na rezonann stran, mnohm bubenkm se vak prv tento efekt lb a s ladnm kon u v tto fzi, my vak budeme pokraovat a jet mrn zvme ladn, Dopplerv efekt zmiz a buben zsk oteven zvuk, znamen to, e ob blny jsou stejn, nebo alespo piblin ve stejn vce tnu.

- budeme-li ladit dle, tn za tmto bodem znovu "odume" , chcete-li vak jet vy ladn, je teba opakovat postup s rezonann blnou a opt ji opatrn o nco zvit.

Co to znamen v praxi.

- v prbhu ladn vdy narazme na bod, kter se nm zd, e zn nejvce oteven a produkuje nejvce rezonance, v tomto bod m kad buben svj zkladn tn, co znamen vlnovou frekvenci, na kter nejvce rezonuje. Narazme-li na dva rozmrov odlin bubny, kter maj podobn rezonann bod, lehce pak pochopme jak dleit je ono odstupovn velikost jednotlivch korpus. V ppad, e ns nco podobnho potk, musme trpliv +/- jemnm dolaovnm najt frekvence, kdy dodrme interval i co nejvce oteven tn.

- stejnm zpsobem jako hledat msto s nejvy rezonanci se mete nauit rezonanci bubnu mrn potlait a bez poit jakkoliv ppravk (myslm tm rzn filce, krouky apod.) dokzat "zkrotit" rezonanci bubnu na poadovanou mru. Sta jen mrn upravit ladn rezonann blny a dostat se tak pry z tto "aktivn" frekvence a buben trochu "umrtvit" (nkte bubenci pouvaj metodu povolen 1 roubu, j vak doporuuji jemn doladn na vech roubech, protoe ta neriskuji zken a tm i znien blny) Pamatujte, e nejlep cestou k dosaen poadovanho zvuku je osvojit si principy ladn a zapomenout na rzn pomcky, kter sice pomohou, ale vdy s sebou nesou i urit negativa a pouvejte je jen v asov presu, kdy nen mon trochu s s ladnm pohrt. (ppadn tam, kde mme nstroj v kvalit, kter neumon jeho pesnj naladn)

-mme-li rezonann blnu sladnou na nejni rezonann bod a jet ji mrn podladme (-1/8 a -1/16 otky) doclme velmi tlustho a temnho tnu. Hrac blnou pak meme jemn doladit vku tnu, ale uvdomme si, e vka tnu pro "tlust" zvuk je velmi omezen.

- pejeme-li si zvit dernost a attack, je nutn rezonann blnu naladit po malch krocch ve ne blnu hrac - cca - o jeden a ti pltny.

- naladme-li ob blny na piblin stejn tny, doclme tak nejvce oteven zvuk. (ir - clear blny hraj vce otevenji ne blny lakovan - coated)

TOM TOMY - pehled hracch blan.

Ve zjednoduenm lenn lze blny rozdlit do 5-ti kategori. Kad kategorie pak m dal varianty, kter se vak li velmi mlo ve zvuku, odchylky jsou vce v trvanlivosti, v kvalit pouitch materil a v prezentaci novch technologickch prvk, kter se objevuj i v tomto odvtv.

Veobecn se v, e lakovan blny jsou zvukov teplej a jemnj, m se m na mysli, e pi zachovn istch tn nemaj tolik pezvuk jako ir blny. Lakovan blny se li dle vrobce, nap. REMO je zvukov mk a teplej s men trvanlivosti, Aquarian m vce tvrdch a jasnjch tn, ale vydr toho mnohem vce, lakovan EVANS jsou nkde uprosted mezi nima. Lakovn m taky opodstatnn pi he metlikami, ale o tom jsme si u ekli.

Oproti tomu ir blny jsou povaovny za tnov ist a jasn a m se tm na mysli vysokofrekvenn tn vydan po dopadu paliky na blnu.

Dal blny, kter nepat do kategorie Coated ani Clear jsou nap. REMO Renaissance, kter maj povrch jemn leptn, co psob dojmem mln barvy a zvukov posouv blnu k mkmu, vce stedovmu zvuku, nsleduj blny REMO FiberSkyn (v nkolika tloukch) na jejich povrch je nanesena paprov-plastick vrstva, kter dv bln vzhled podobn v minulosti pouvan zvec ki, na jej zvuk m vliv jet vtm zatlumenm vych kmitot a pidnm bas. ern blny "Ebony" jsou vyrbny z trochu odlinho materilu o vt tlouce a dvaj bubnu tn, kter je opt o nco kulatj a temnj. Tyto blny bvaj hojn vybrny pro sv nesporn estetick vlastnosti.

typ pouit tn attack dozvuk citlivost

hladk/ir veobecn vysok stedn dlouh vysok

lakovan veobecn stedn such stedn vysok

leptan/potaen jazz/world music temn such stedn nzk

se zpevnnm stedem rock stedn zven stedn nzk

s tlumcmi krouky veobecn stedn zven stedn stedn

s ventilanmi prduchy veobecn stedn such krtk stedn

Rozdlen do 5 - ti zkladnch kategori.

typy bubnovch blan obchodn oznaen nejfrekventovanjch model

jednovrstv - velmi tenk REMO Diplomat, Fiber Skyn 3FT/FD, Evan's Genera Resonant, Glass Resonant, Aquarian High Frequency.

jednovrstv - bn sly REMO Ambassador, Renaissance and FiberSkyn, Evans Genera G1, Aquarian Satin Texture Coated, Classic Clear.

dvouvrstv REMO Emperor, Evans Genera 2, Aquarian Response, Double Thin.

jednovrstv, dvouvrstv s tlumenm REMO PinStripe, Power Stroke 3, Aquarian Studio X, Performace II. a vechny blny s "power dot" (s sted.terem shora i vespod.

s velkm tlumenm REMO Power Stroke 4, EVANS - Hydraulic.

Charakteristika kad blny v tchto kategorich je dna jejich konstrukc a stupnm zatlumen.

TOM TOMY - pehled rezonannch blan.

V drtiv vtin se pro rezonann blny pouvaj jednovrstv tenk a stedn siln blny.

Tenk rezonann blny: REMO Diplomat, Fiber Skyn 3FT/FD, EVANS Genera Resonant, Glass Resonant, Aquarian High Frequency.

Stedn siln rezonann blny:REMO Ambassador, Ambassador Ebony, Fiber Skyn FA, Evans G1 series, Aquarian Classic Clear, Satin Texture Coated, Evans G1.(maj krat dozvuk ne tenk blny)


TOM TOMY - zkladn pravidla pro tvorbu zvuku.

 

-chcete-li zskat hlasitost i pimen dozvuk i pi pouit tlumench, dvouvrstvch a hydraulickch blan - muste pout co nejten rezonann blny.

-chcete-li mt tepl a oteven tn - pouvejte jednovrstv lakovan blny.

-chcete-li mt tn bez dozvuk se zvraznnm attacku se zachovnm odskoku paliky - pouijte jako rezonann blny zatlumen typy.

-pamatujte e plat pm mra - m vce potaen (lakovan,texturovan) blny s menm tlumenm - tm bude zvuk teplej.


TOM TOMY - pr pklad k osazen.

1.pklad

hrac blny : REMO Ambassador Coated, EVANS G1-Coated, Aquarian-Satin Finish, (pskovan)

rezonann blny : REMO Ambassador Clear, EVANS G1-Clear, Aquarian- Classic Clear, (ir)

vsledn zvuk: oteven, velmi rezonujc tn s dlouhm, iditelnm dozvukem, skvl odezva paliky, pouijeme-li na hrac stran stejn typy blan bez "lakovn" tedy Clear-ir vsledn zvuk se jet vce rozjasn a oteve a umocn barvu rezonance korpusu.

2.pklad

hrac blny : REMO Power Stroke 3, Fiber Skyn FA, Emperor, EVANS G2, Aquarian Studio X; ve verzch lakovanch-Coated nebo irch-Clear

rezonann blny : REMO Diplomat Clear, EVANS Genera Resonant, Aquarian- Classic Clear, (ir)

vsledn zvuk: je velmi rezonujc s dobrm sustainem, oezanm zvonnm a skvlou odezvou paliky. Tento zvuk je velmi vypreparovan, takka hotov - studiov zvuk i bez jeho pravy pi snmn mikrofony. (pouitm pskovanch nebo ernch blan jako rezonannch dostaneme jet velej tn, doporuuje se snmat mikrofony z vt vzdlenosti)

3.pklad

hrac blny : REMO Power Stroke 3, Fiber Skyn F1, Emperor, EVANS G2, Aquarian Double Thin ve verzch lakovanch-Coated nebo irch-Clear

rezonann blny : REMO Ambassador Clear, EVANS G 1, Aquarian- Classic Clear, (ir)

vsledn zvuk: jde o kombinaci blan, kter stle dokou vyprodukovat tepl, ale agresivn tn se skvlou reakc paliky a dobrou rezonanc, kombinace je vhodn pro silov hran a agresivnj styly hudby.

4.pklad

hrac blny : REMO Pin Stripe (clear,coated,ebony), Emperor clear,coated), EVANS G2(clear,coated), Aquarian Performance II.

rezonann blny : REMO Diplomat Clear, EVANS Genera Resonant, Aquarian- Classic Clear, (ir)

vsledn zvuk: oproti pkladu .3 se nm dostane mn rezonance, ale vce attacku paliky, mrn zvonn a dobr, mkk dozvuk, chceme-li doshnout velmi hutnho zvuku, je nutn rezonann blnu ladit velmi nzko, vmnou irch rezonannch blan za coated nebo ebony dostaneme jet velej tn.

5.pklad

hrac blny : REMO Ambassador Coated, EVANS G1-Coated, Aquarian-Satin Finish, (pskovan)

rezonann blny : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (ir)

vsledn zvuk: touto kombinac dostaneme dlouh zkladn tn bez zvonn a s krtkm dozvukem, reakce paliky je velice rychl.

6.pklad

hrac blny : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (ir)

rezonann blny : REMO Emperor Clear, EVANS G 2 clear, (ir)

vsledn zvuk: kombinac dvouvrstvch blan na obou stranch doshneme tzv. mrtvho zvuku, kter byl v oblib v obdob disca a popu 70,-tch let., krtk tn a mizern odskok paliky, pi vym ladn se siln zvyuje peznn.

7.pklad

hrac blny : EVANS Hydraulic (clear,blue,black)

rezonann blny : EVANS Hydraulic (clear,blue,black)

vsledn zvuk: pi pouit blan s odfiltrovanmi vymi kmitoty vlivem olejov npln mezi dvma vrstvami dostaneme tzv.krabicov zvuk. Ozve se nco jako uchnut, dme-li na rezonann stranu co nejten blny jako REMO Diplomat, vrtme bubnu jeho rezonanci a dozvuk.

zpracoval: Ivo Honajzer (pokraujeme v druhm dle)