Kontakt |
| Mna K / EUR | Kok 0

Devo pro vrobu.

  ke staen

Prof.Sound's Drum Tuning Bible

autor: J. Scott Johnson byl hlavn inspirac pro volnou interpretaci jeho mylenek na tma:


Devo pro vrobu bicch nstroj 

V tomto lnku se budeme zabvat vlivem pouitho deva na zvuk bubnu. V parametrech vrobc se bn vyskytuj deviny jako BASSWOOD- americk lpa, MAPLE -javor, BIRCH -je bza, BEECH - to je buk, MAHOGANY - je mahagon, FALKATA a dal. Nutno si uvdomit, e existuje monost,e stejn druh strom vyroste v rznch klimatickch podmnkch a jeho devo je zcela pochopiteln rozdln v hustot. (kde jsou pznivj klimatick podmnky, roste devo rychleji a jeho lta jsou id) My u ns znme pedevm bn stromy jako javor, bza, buk a taky vtina lid v jakou jakou barvu m mahagon, ale jen mlo lid zn akustick vlastnosti deva a v pro jsou zrovna tyto druhy pouvny k vrob bubn.

Vezmeme-li za pedpoklad ren, e "m dra tm lep" - nemus to platit obecn.

Vdy i vsledn zvuk je velice subjektivn. Maloobchodn - zkaznick cena bicch nstroj nen vdy znakem pro kvalitu a uitnou hodnotu, ale mnohdy daleko vce odr marketingovou schopnost producentsk firmy prodat dan vrobek na svtovm trhu. Z tohoto a dalch dvod pouvaj producenti rznch obchodnch trik, kdy se vm nap. budou snait podsunout mylenku vnj , ale teba i vnitn javorov vrstvy a asociovat ve vs pocit, e jste si koupili celojavorov korpusy. Vliv materilu, jednotlivch vrstev samozejm nelze podceovat, ale rozhodn se nejedn o zsadn podl ne celkovm zvuku. Dleitjm kritriem pro kvalitu jsou technick a konstrukn prvky, kter i pi pouit rznch materil maj zsadnj vliv na vsledn zvuk - jedn se zejmna o nbhov hrany pro uloen vlastnho rezontoru - co jsou blny, vbr samotnch hracch i rezonannch blan, ladn a uchycen tom - tady je ovlivnna vlastn vibrace korpusu viz.dle. To ve jsou vak technicky pomrn nenron zleitosti, kter dokou technologicky zvldnout tm vichni vrobci, take nm zbv to hlavn a tm jsme zase zptky u deva.

Veobecn je znmo, e vlastn rezonanci ovlivuje ji zmnn hustota deva, proto pouijeme-li k vrob nap. prav americk nebo hondurask mahagon, zskme se v pravdpodobnost skvle zvukov vybaven nstroj, jeho cena vak bude velmi vysok. Pouijeme-li materily s podobnmi vlastnostmi jako nap. lpu (nebo pro ns stedoevropany exotick luan) dostaneme nstroj s podobnmi zvukovmi vlastnostmi za podstatn nich nklad. Problmem vak zstv to co je v moment nkupu nstroje vdy velmi siln - mus se nm prost lbit, proto se v mnoha ppadech pouv na vrchn i vnitn vrstvu devina (javor, bza, ale i dal) s hezkou kresbou deva. Tyto kombinace pak spluj nejen zvukov, ale i estetick poadavky, ale nikdy tento nstroj neme pohybovat v konkurenci vybranch devin. 

Jak jsem ji uvedl vnj vrstva je pedevm otzka disajnu, akoliv ve co bude zvyovat hmotnost a tlumit vibrace, bude opt ovlivovat vsledn zvuk (tak uchycen TT). Chemickmi lepidly pilepen flie z umlch hmot nemaj pro zvuk zrovna pnos, ale maj schopnost nabdnout odoln povrchy a velmi estetick povrchov pravy opt v nich nkladovch polokch. Jsou to materily s velkou hustotou, kter budou zabraovat vlastn rezonanci korpusu, ale pomohou zase pi vyzen zvuku kolmo od blny bubnu. Jsou konstrukti, kte v, e ntry a rzn laky zvuk zlep, jde o vn spor mezi prodnmi a syntetickmi povrchy(flie), vvojem technologi se ve mn a vstupuj do hry stle nov zlepen a to jak praktickho, tak obchodnho raen, proto nechm na kadm z vs, aby si tuhle otzku zodpovdl sm.

Uchycen TT - tom tom, taky rack tom je dalm velmi dleitm aspektem pi posuzovn kvality soupravy. Dnes ji od stednch td souprav nenalezneme dn TT, kter by neml tzv. plovouc uchycen. pikov svtov producenti maj patentovny technick zpsoby, ktermi jsou TT uchyceny tak, aby nebyla omezovna jejich vlastn rezonance. ( Pearl-Opti Mount, I.S.S., TAMA - Star Cast. YAMAHA -Y.E.S.S. atd.)
Dalm vdnm tmatem je vliv potu, sly a zpsobu spojovn jednotlivch vrstev dh, mnostv lepidla k tomuto elu pouitho ve vztahu k omezen rezonance korpus, mnostv a sly jednotlivch dh, kvalita a kontrola lonch hran pro blny, kvalita pesnho vlce korpusu, atd.

Obecn plat, e slab, tenkostnn korpusy korpusy lpe resonuj a maj celkov otevenj zvuk - dobrm pkladem je nap. soupravy Premier Genista nebo Gretsch American Custom. Silnj, vcevrstv korpusy jsou naopak such - pkladem bu dnes ji legendrn Yamaha Recording Custom nebo Pearl Masters -MRX. Dal monost jsou tenkostnn korpusy se zpevujcm prstencem (Reinforcement Rings) tyto bubny znj teple (vele) a zvuk je vce kontrolovan a pklad mme celo adu -Pearl Masters - MMX, DW - Collectors Serie, Tama Starclassic, ale nezapomeme taky na star znaky jako Ludwig nebo Slingerland, kter tuto technologii pouvaly ji ped mnoha lety.

JAVOR je veobecn nejpopulrnjm materilem pro stavbu bubnovch korpus jde o tvrd, teple (vele) znjc devo, kter produkuje vyrovnan frekvence v celm zvukovm spektru.
Mahagon je devina, kter zvt podl basovch frekvenc asi o 20%, stedn a vysok frekvence jsou dosti podobn jako u JAVORU, oproti javoru pak zn vce v basovm spektru s mrn potlaenmi stedy a vkami.
BZA ve srovnn s JAVOREM asi vyzauje cca o 10% mn basovch frekvenc a o cca 20% vce vysokch frekvenc, stedy jsou velmi podobn, bezov souprava je nstrojem s nejjasnjm, ale taky netvrdm zvukem.

Dal pouvan deviny ?

LAUAN (LUAAN, LUAN, Filipnsk mahagon) jsou rychle rostouc deviny vyrstajc v subtropickch oblastech a bvaj levnj alternativou dev jako je LPA nebo MAHAGON (myleno je americk nebo hondurask mahagon), dle RAMIN, MERANTI a jet nkolik dalch devin.

LUAN je devo s hrubou a propletenou kresbou, je lehk, ale pevn, jeho barva je a svtle krmov erven, da se dobe moit, lakovat a letit do vysokch lesk,z tchto dvod jde o devinu prmyslov zpracovvanou a tm pdem vyuvanou k vrob peklek vhodnch rovn pro vrobu bubnovch korpus.

Red Lauan (Shorea negrosensis) je matesk strom pvodnch obyvatel Filipn, Malaisie a Indonzie. Tyto stromy jsou obrovsk dosahuj vky a 60m a prmr kmene bv a 2m. (proto se jim k taky Filipnsk mahagon)
LPA , je devo, kter m, jak jsem ji psal podobn vlastnosti jako JAVOR, jej vskyt je mnohonsobn vy a tm zskv vhody v dostupnosti a tm i cen.
ALBASIA,FALKATA - jsou deviny, kter se pouvaj jako nhrada za americk JAVOR, je levn a poskytuje kresbu pro perfektn povrchy.

Zvrem, cena bubnu je v podstat pomr dosaitelnosti materilu - kvalitnho deva a cenou technologickho procesu, kterm se devin "vnut" vlcovit tvar korpusu.

Ulechtil stromy stromy rostou velice pomalu (i 100 - 200let), naproti tomu komern pstovan stromy rostou pochopiteln rychleji, tm jsou levnj, ale nemohou poskytnout vlastnosti ulechtilch devin, co zcela logicky dv i laikovi pedstavu o cen takovchto devin.

Ptejme se tedy sami sebe: " Vme u jakou soupravu si chceme koupit ? " Odpov nen universln ale doporuen by mohlo znt asi takto: " Stanovme si cenovou hranici, na kterou jsme schopni doshnout a pak vybrejme uima ! (a co oi ? ty pak stejn zvtz.)

zpracoval: Ivo Honajzer