Světoví bubeníci Rod Morgenstein

     R O D   M O R G E N S T E I N

  

student Rod

Rodák z New Yorku Rod Morgenstein patří mezi hráče, kteří zaujmou jak rockery,  tak  jazzmany. Je to všestranný a velmi muzikální bubeník.
Dokázal to ve skupinách THE DIXIE DREGS ( později jenom THE DREGS ) a STEVE MORSE BAND.

" Stále tomu nemůžu věřit ", říkal před časem Morgenstein, který si s Winger prvně čuchnul k popu a velkým prachům s ním spojených.
"Ale neplánovali jsme to tak,  natočili jsme prostě ty pravé písničky v ten  pravý  čas....  Jestli  chceš  bejt  milionářem, hudba není to pravé, ani jisté. Staň se doktorem, nebo právníkem !"

Všechno  začalo pro  Roda na Long Islandu, kde v té době žil, když uslyšel Ringo Starra. "Tehdy mi bylo deset a došlo mi, že muzika bude můj život." V jedenácti začal studovat bicí soupravu a prostudoval se časem až na univerzitu v Miami. Tam se dostal  k jazzu a inspiracím jako je Miles
Davis a Mahavishnu Orchestra. Otevřely se mu nesčetné nové dveře a on toho  využil,  přičemž  rock´n´roll  zůstával  jeho  hlavním  zdrojem energie. Během studia se seznámil se skvělým  kytaristou Steve Morsem a brzy založili The Dixie Dregs - instrumentální jazz rockovou fusion
kapelu, po které zůstalo několik výborných desek s kvalitní muzikou. Původně mysleli, že budou něco na způsob Allman  Brothers Band, ale
jejich záběr byl podstatně širší. Mimo bicích studoval Rod i piano, což se projevilo v jeho muzikálním pojetí hry na bicí. Dixie Dregs šli brzy nahoru a začalo se o nich vědět a mluvit, jejich levoruký (ale ne levý) bubeník si získával reputaci. Při  hraní obtížných  pasáží si  pomáhal křikem  a hekáním.
"Ve  studiu mi  museli zalepit  pusu, lezlo  to do  mikrofonů a nikdo nevěděl,co je to proboha za zvuky... Nejsem  žádnej silák a  tohle křičení mi pomáhalo  hrát líp. V jedné skladbě  mi potom dokonce dali mikrofon a ten křik přimíchali do hotové věci jako "vokální doprovod" a tak to bylo žertem presentováno na obalu - jako můj vokální part." (Jedná se o skladbu Ice cakes na albu What if.)

jako součást Dixie Dregs

Světového uznání se kapele i Rodovi dostalo po úspěšném koncertu v ROXY v Los Angeles. Na tento koncert se přišla podívat řada špičkových muzikantů. "To bylo fantastický! Ale začalo to tak, že  jsme se dozvěděli, že máme hrát tři  večery s Billy Cobhamem !To mě samozřejmě vyděsilo k
smrti, Billy měl reputaci obrovskou..... No, odehráli jsme pár show a pak přišla sobota a hráli jsme  první koncert večera. V Roxy je opona a jak jsme tak začali a opona šla nahoru, začali jsme koukat po lidech. No a to bylo na omdlení... V první  brázdě vidíme týpky jako Jaco Pastorius, Lenny White, Stanley Clarke, John Mc Laughlin, Michael Walden a Tom Scott, včetně pár dalších es. Nehledě na to, že tam byl taky Jeff Beck ! Jaco o nás totiž - jak vyšlo najevo řekl všem svým přátelům a nechtěl aby byli zklamaní. No ale dopadlo to dobře, většině se  to líbilo tak, že přišli potom do  šatny si popovídat. Steve (Morse) měl vždy  Mc Laughlina za vzor, tak mu vrazil do ruky kytaru a poprosil ho, jestli by mu ji nepodepsal. Mc Laughlin  ji vzal a políbil ji ! "

Na to, že byli Dixie Dregs instrumentální  kapelou, byli relativně velmi úspěšní. A úspěšný začal být osobně i Rod. Jeho hra se vyznačuje vkusnou a rajcovní fůzí rocku,jazzu a blues,polyrytmy, nepravidelným dělením a v neposlední řadě zajímavě používanými dvěma šlapáky. A ještě zajímavější je,že z 90% hraje  Rod s celou plochou chodidel na  pedálech ! Má tak, podle vlastních slov, větší kontrolu.
Většinu času s  Dixie Dregs hrál Morgenstein na  značku ROGERS, potom přešel na  PREMIER a tétomfirmě zůstal věrný dodnes, střídaje podle
potřeby její dvě nejlepší řady - Genista a Signia. Činely používal zpočátku Zildjian, potom  řadu let  Paiste a koncem osmdesátých let ho svým mohutným náborem "dostal" Sabian. Činely této kanadské firmy používá dodnes.

Po rozpadu Dixie Dregs v roce 1982 nějaký čas učil, psal pro Modern Drummer a příležitostně točil, nebo jezdil šňůry (např.s P.Berrérem z Little Feat)

"Ztráta stabilní kapely byl tak trochu šok. S Dixie Dregs jsem začal ode dna a prožil jsem s nimi řadu fajn koncerty nabitejch let. Máš prostě tak nějak představu, že kapela  je tu nafurt........  Objevit opak může být tragické !"

Steve Morse, Jan Hammer ...... Rod

Ale se Steve Morsem se opět dali po čase dohromady, když stavěl Morse vlastní  kapelu. Spolu s basistou Jerry Peekem vytvořili pro mě
nezapomenutelné trio Steve Morse Band. To bylo v roce 1984 a po úspěšném debutu "The introduction" natočili ještě několik alb, Rod se
začal uplatňovat stále víc i  jako pedagog a víc a víc i jako tzv. "clinician". Což znamená, že dělal semináře - clinics.
K natočení alba The introduction se  váže jedna zajímavost. Když si pozorně přečtete jeho zadní stranu, zjistíte, že bicí byly nahrány jinde než vše ostatní. "Bicí jsem nahrával sám, poprvé v životě a jako první. Jinak jsem byl až dosud zvyklý, že ostatní hráli vždy se mnou. Nicméně, po
natočení bicích, když  mělo dojít na kytaru a basu, Steve odjel na šňůru s Mc Laughlinem, Al Di Meolou a Paco De Luciou. Když se vrátil, studio už  nebylo k dispozici a tak se to muselo  dotočit jinde. Ale nahrávat bicí zvlášť mělo své relativní výhody. Mohl jsem se vracet a vylepšovat, měl  jsem na to čas a mohl jsem volit ty správné zvuky třeba až na několikátý pokus. Bicí  byly natočeny ve starém divadle - já na pódiu, zvukaři s technikou  a inženýr v orchestřišti pode mnou. Žádné sklo mezi námi jako ve studiu. Akustika divadla je zcela odlišná a měli jsme k dispozici jak track z blízka snímaných bicích, tak totálně ambientní zvuky divadla pro přimíchání k tomu. Nemuseli jsme používat žádný digitální delay, samo divadlo bylo delay !!"

jako součást Wigner

Po předskakování pro kanadské RUSH (kteří se mimochodem nikdy nebáli vzít si výbornou a neobyčejnou předkapelu) v roce 1986 se Rod stal již opravdovou bubenickou hvězdou. Díky Neilu Peartovi jej vidělo tisíce bubeníků a to se ihned projevilo v čelních umístěních v anketách časopisu Modern Drummer. A právě v té době si jej začaly předcházet nejrůznější bubenické firmy, takže měl možnost vybrat si to nejzajímavější. Rozhodujícím kritériem pro něj, podobně jako pro většinu hráčů, nebyla kvalita, která je víceméně podobná, ale jak sám říká nabídka šňůr seminářů ze kterých většina světového bubenictva mimo své kapely žije. A Rod je v tomto oboru opravdu úspěšný, má co nabídnout (na rozdíl od některých
nabízejících pouze své jméno, nebo v ještě horším případě pouze jména těch, se kterými hráli). Důkazem nadmíru pádným je jeho instruktážní video, nyní k mání i u nás !  A to je vlastně hlavní důvod proč tento článek píšu, neboť jsem zjistil, že kupodivu málokdo u nás Roda zná. A jsme u dalších důvodů proč měnit "stáj" sponsoring škol, videoškol a různých sólových projektů, ne tedy lepší bicí a činely jak se někdo může celkem naivně domnívat. I když i tak tomu občas bývá. V drtivé většině přestupů se ale jedná o pouhopouhý " fucking business"! Mistrem takových přestupů i vícekrát "za sezónu" je bubenická stará fosílie, vše přeživší pardál Carmine Appice. Ten hrál již na všecko a o všem vždy tvrdil, že je " tím nejlepším na co kdy hrál a hrál na všecko". Tento panáček, jeden z vynálezců heavy stylu si zcela jistě zaslouží svůj článek, takže příště ! Ale zpátky k Morgensteinovi, po turné s Rush se Steve Morse Band rozešli a pro mě jeden z nejlepších světových kytaristů hrál chvíli s Kansas, potom se stal linkovým  pilotem(!!) a poté, věrný  zákonu  "muzice neujdeš", postavil opět kapelu. V té době ale už Rod (s čerstvou trvalou, novými zuby a  pozlacenou mechanikou u bicích) smažil metal popík s WINGER. Na závěr ještě alba, na kterých se Rod Morgenstein (podle sebe) představuje v nejlepším světle:  Night of the Living Dregs -The Dixie Dregs, Unsung Heroes - The Dixie Dregs, Industry Standard -The Dregs, From the West -T. Lavitz, The Introduction - Steve Morse Band, High Tension Wires - Steve Morse Band,  Winger -Winger.

Lubomír Hnát

v plném nasazení....

a téměř současnost .........

 

Poznámka Drumcenter.cz - Videoškola, o které píše Luboš Hnát je opravdu velmi dobrá, zejména v tom, že se podle ní dá něco naučit, což se u jiných škol daří jen zřídka.... malá ukázka :